Šibeniční vršek (Kyoya + Narrator)

Popadl jsem sekeru a začal sekat do kostí, kosti se tříštili na kousky. Najednou mě něco chytlo za nohu, chvilka nepozornosti stačila, Kostěná ruka mě vrazila pěstí, další kost se mi připletla pod nohy a já hodil záda. Přesekl jsem pár kostí na půl, ale to už před námi stál obrovskej kostěnej golem

ježiši co to je vyhrkl jsem
jestli v tom nebude duše tak se naštvu zahrozil jsem
Jdem do toho?

Víš, neřekl bych že v tom je duše... řekl jsem a zakroutil sekerou
Tak jdeme !!! Vyskočil jsem a sekl do kostí, třištili se, ale pořád srůstali
Tohle nemá cenu... vykřikl jsem

to co včera? navrhnul jsem
vypadá to že nám nic jiného nezbyde...

Odrazil jsem další útok a střelil jsem golema paprskem. Kosti se zbortily, ale opět začali stavět. Začal jsem do nich sekat hlava nehlava

silněji silněji silněji !!!!! řval jsem

Nejsem stroj... nemůžu víc...
Přesekl jsem další kosti. Dalším paprskem jsem zničil další část kostí. Kosti se konečně rozpadly na prach. No hádám, že to není ještě všechno, ale snad je proted klid...

konečně je po něm ulevil jsem si
ale..můžou se kosti sami od sebe hýbat? kosti bych řekl že jo ale bez duše? zeptal jsem se nejistě

Někdo je ovládá, ale nevídím žádnou duši. Asi je pod zemí... musíme počkat řekl jsem jenom a posadil se na zem

v podzemí? tak to bych si moc nesedal být tebou vyhrkl jsem
no, ale jinak ho sem nedostaneme a sedl jsem si pomalu taky

Možná bych mohl střílet do země paprsky dokud je nevylákám ven. Pokud ti to přijde jako dobrý nápad řekl jsem

jestli tě to moc neunaví tak to můžeš zkusit... ja můžu jen tak půl metru.... a začal jsem píchat do zeme

Hádám, že já tak... 5metrů, možná 6 řekl jsem a namířil rukou proti zemi
Začal jsem zběsile pálit sem a tam. Najednou se země zatřásla a ze země vyjela postava v černé kápy
Jsem nekromant... kdo ruší můj věčný klid? zeptal se ledovým hlasem

bubák vyhrkl jsem v úleku
Jsme studenti se Shibusenu a přišli jsme skončit tvé znesvěcování mrtvých řekl jsem tomu nafintěnému mrtvolmasterovy

Studenti... vaše duše patří mně, připojíte se k mé armádě nemrtvých řekl nekromant a ze země vyjela hůl, kterí mu přistála v ruce
Připravte se na záhubu !!! dodal

Heh... leda přes naše mrtvoly.. řekl jsem, ale bylo to jasné, jak by vynaval duše z živol

nějakým klackem nás nezastraších!!!
DO NĚJ!!!! zařval jsem

No... podle jeho duše navrhuju být opatrný... řekl jsem a zaútočil. Rozmáchl jsem se a vší silou sekl. Odrazil nás, jako by to bylo peříčko

Ups... tak to půjde z tuha řekl jsem
zaútoč znovu!! zařval jsem v zápalu boje

Pracuju na tom sakra vykřikl jsem a zaútočil znovu
Opět mě lehce zablkovoval
Fajn... ted by se hodila dýka řekl jsem

Ok přeměna!!!
nebudu lepší se první zbavit té jeho tyčky? zeptal jsem se naštvaně

Protočil jsem dýku mezi prsty a vyskočil jsem dopředu. Odrazil jsem útok, schýbnul jsem se pod druhým útokem a sekl ho dýkou do zad. Jako kdybych sekl do železa. Opět jsem se schýbl pod dalším útokem a sekl po něm. Bez účinku. Chvíli jsme spolu jen šermovali. S dýkou jsem byl dostatečně rychlý na to, abych dokázal odrážet útoky, ale neměl jsem příležitost ho nějak výrazněji zranit

to je ____
mám nápad
z dýky vystřelila ruka a chytila tyčku
Kopni ho mezi koule!!! zařval jsem

OMG.... je to nemrtvej vykřikl jsem a střelil jsem ho do břicha paprskem
Nekromant se ani nehnul. Paprsek ho odrazil asi půl metru dozadu, ale nic se mu nestalo...
Nekromant se usmál
Zatočil tyčí, dýka odletěla několik metrů do výšky
Já jsem odletěl asi 3 metry dozadu

DOPR!!!!
ve vzduchu jsem se proměnil na člověka, odrazil jsem se od dnekromantovy hlavy směrem k Kyoyovi

Chytil jsem ho za letu za ruku a on se proměnil v dýku
Víš co to chce? Tamashi no kjome, duševní rezonanci